Byl jednou jeden... Blog.cz

Blondýna a strašidlo

Ta blondýna je příšerná, to je i na mě vážně moc!

Chodím ji strašit pokaždé, když do kraje se snese noc

a pod postelí vyčkávám, že půjde třeba sama spát,

snad vyděsím ji tentokrát, snad konečně se začne bát!

Jak rádo bych té ženštině nahnalo ukrutánský strach...

Fuj, ale pod tou postelí by mohla někdy vytřít prach!

Však místo toho, nestyda, se do ní nahá položí

a potom za ní vleze chlap, a souloží... a souloží...

Blondýna při tom ječí tak, že chvěje se i ovzduší,

a já, otrlé strašidlo, si strkám špunty do uší!

Když skončí a ten milenec se do noční tmy vyplíží,

mohlo bych strašit konečně bez všelijakých potíží,

jenže ať dělám bububu a nebo kvílím uííí uííí uííí,

už tuhá je jak poleno a vůbec nic ji nevzbudí!

Všude dobře, doma kočky

Ach, vůni domova, tak známou, cítím...

přesto, že právě teď nevoní kvítím,

ten smrad je mi tolik milý a blízký...

To dcera v kuchyni spálila řízky.

Domove líbezný, mám tě tak ráda...

Na čerstvě vytřenou podlahu padá

z kočičích tlapiček hromada hlíny,

vysral se v truhlíku kocourek líný.

Chlupy jsou všude a na oknech šmouhy,

skříň krášlí škrábanec, hluboký, dlouhý,

z křesel a sedačky cancoury visí,

zakoupit nové jsme vzdali už kdysi.

Necítím lítosti, necítím zloby,

kočky svým způsobem náš domov zdobí.

Aťsi k nám nechodí, kdo nepochopí,

proč doma chceme mít po kočkách stopy.

Nedokončená vánoční balada

Do Vánoc už zbývá krůček,

koledy zní domem tiše,

máma zrovna peče bůček,

dcera na blog cosi píše.

Vůně svařeného vína...

Táta na kanapi leží,

synek paří Assassina,

a za okny hustě sněží.

V tom na dveře někdo ťuká.

Ne tak ťuká jako buší!

Čípak je to asi ruka?

Kdo si myslí, že jsme hluší?

Proč tak mlátí, praví táta,

ať je nevyrazí z pantů!

 Ke dveřím pak rychle chvátá.

Otevře a spatří - Santu!

A jak to bylo dál zatím nevím. Došla mi inspirace.

Prosím, milí čtenáři, pomůžete mi dokončit baladu?

WendyW:

Santa značně podroužený, sotva nohy vleče.

Když futer se pustí, hovoří už v kleče:

Fidorka:

Nemám už síl dôjsť na konečnú stanicu,
môžem si u vás odložiť tú svoju opicu?

Fredy Kruger:

Žena jde !... vidí stát za dveřmi SANTU !!

" Ježíši !... táto ! Santa Claus sral tu !!"

Marcela:

Všichni se na Santu překvapeně koukají,

táta s mámou pochopení pro Santu mají.

Fredy Kruger:

Huláká stařec tam vousatý,
do půlky pasu až... nahatý
" Prosím vás lidé... o papír !!
... promiňte, nešlo to vydržet !!"

" Co dárky ?"

" Nemám už !... bohužel !

jáááá... loupežníky byl okradený !"

" Mazej pryč chlape...... ty zpropadený !"

Rowdy:

Otočí se a do kuchyně frčí, 

skříňkám trhá za dvířka.
Najde paličku a řve, až okna drnčí:
"Kliď se, Amerikáne! My máme Ježíška!"

Lan Wang-ťi Chan-kuang Ťün:

Sotva otevře dveře, trefí ho šlak!

Však pravý Santa neexistuje!

Máma na nehty dává si lak.

Dcera naříká a běduje!

Máma se jde podívat, začne křičet!

Synek nevnímá, paří na kompu.

Matka na Santu začne ječet!

Podpatkem do koulí Santu nakopne, spadne na kupu!

Ze schodů ho shodí, vzteky práskne dveřmi!

Neberte ty drogy, věřte mi!

Pak nebudete mít halucinace a bludy!

Protože žádný Santa není, prázdné jsou schody!

Konečně jsem se odhodlala prohrabat zbytky kopie starého blogu, jestli před jeho zrušením nenajdu něco, co ještě stojí za záchranu. S odstupem času mě až překvapilo, kolik tam bylo smetí :D