Při procházce po lese
často věřit nechce se,
kolik najít dá se tu
nežádoucích předmětů.
často věřit nechce se,
kolik najít dá se tu
nežádoucích předmětů.
Z křoviny hned při kraji
čtyři petky čouhají,
pod hromádkou větví skryt,
vykukuje igelit.
Vlnitého kus plechu
rezne tiše na mechu,
dutý pařez obývá
pár plechovek od piva.
Myslím ekologicky,
a tím pádem, logicky,
v nakládání s odpadem
snažím se jít příkladem.
Taktéž chráním přírodu,
a tak z těchto důvodů
chodím s pytlem po lese...
Občas se dost pronese.
Souhlas. Pravdivé.
OdpovědětVymazatNo, pravdou je, že vlnitý plech jsem tam nechala :)
VymazatVtipně napsané a ještě to má pointu. Přírodě by se ulevilo, kdyby takových byla většina.
OdpovědětVymazatDíky. Nebo kdyby tam lidi ty odpadky nenechávali. To by bylo moc fajn.
VymazatLetos jsem se stala účastnicí čistění Líšeňské rokle. Odnesla jsem jeden pytel na cestu. Na práci v terénu tam byli školáci :-)))
OdpovědětVymazatVtipně napsáno a po dlouhé době zdravím.
OdpovědětVymazatMoc hezky a s lehkostí napsané. Téma udržitelnosti a ohleduplnosti k přírodě je dnes čím dál důležitější, ať už v každodenním životě, nebo při výběru materiálů pro domácí tvoření. Pěkný příspěvek k zamyšlení!
OdpovědětVymazatDěkuji za milý komentář. Co se tvoření týká, už se mi párkrát podařilo vytvořit ze starého harampádí něco hezkého a to mě fakt baví 😀
Vymazat